Zvětšení varlete

Varle je párová mužská pohlavní žláza, ve které se vytvářejí spermie a mužský pohlavní hormon testosteron. Varlata pro svou správnou funkci potřebují nižší teplotu, a proto jsou uložena relativně blízko povrchu těla mimo dutinu břišní v tzv. šourku (latinsky scrotum [skrotum]). Varlata by měla být stejně veliká, u zdravého dospělého muže dosahuje jejich velikost cca 4-5 centimetrů do délky. Zvětšení varlete není obvykle nic závažného, je však nutné ho nechat vyšetřit.

Příčiny

1. Nádory varlete – Uvádím je na prvním místě nikoliv proto, že by to byla nejčastější příčina, ale z důvodu nutnosti jejich vyloučení. Jedná se asi o nejzávažnější příčinu zvětšení jednoho z varlat. V drtivé většině jde o zcela nebolestivý příznak, který nesmí být podceňován. Kromě zvětšení varlete se žádné další obtíže většinou nevyskytují. Nádorů varlat je celá řada, nebezpečnost závisí na konkrétním typu. Nádory varlat jsou u mladých mužů relativně častou formou nádorových onemocnění, při včasném záchytu a zaléčení je nicméně prognóza relativně dobrá. Léčba spočívá v chirurgickém odstranění postiženého varlete. V některých případech se volí i chemoterapie. Na diagnostice a léčbě spolupracuje urolog s patologem a onkologem.

2. Zánět nadvarlete – Nadvarle, neboli odborně epididymis, je žláza nasedající na horní pól varlete. Na rozdíl od varlete je nadvarle infekčními procesy postižené relativně často a jedná se zřejmě o nejčastější příčinu zvětšení varlete. Většinou jde o komplikaci pohlavních chorob (kapavka, chlamydie). Zvětšení je způsobeno otokem, kromě toho můžeme pozorovat zarudnutí šourku a celkové projevy infekce jako jsou horečky.

3. Cysty varlete – Cysty jsou dutiny, jejichž stěna je tvořena tkání, z níž vznikly. Cysty varlete jsou obvykle zcela neškodné, bývají vyplněny tekutinou. Vzhledem k nebolestivému zvětšení varlete je nutné je vyšetřit ultrazvukem, aby se vyloučila přítomnost nádoru.

4. Hydrokéla – Jedná se o prosté hromadění tekutiny v obalech okolo varlete. Příčina tvorby tekutiny může být spojena s místním zánětem, alergickou reakcí či s mechanickým poškozením varlete. Nejde o nic závažného, tekutina se po čase většinou vstřebá. V případě příliš velkého nahromadění tekutiny ji lze jednoduchým chirurgickým zákrokem vypustit.

5. Varikokéla – Tato porucha je spojena s rozšířením žil, které odvádí krev z varlete do dutiny břišní. Žilní krev se začíná hromadit ve varleti, což způsobuje jeho zvětšení. Kromě zvětšeného varlete jsou pod kůží šourku často viditelné i rozšířené žíly. Dlouhotrvající stav může způsobit i nevratnou ztrátu funkce varlete. Diagnostiku lze provést pomocí ultrazvuku a léčba se provádí buď chirurgicky nebo embolizací postižených žil, více viz. příslušný článek.

6. Torze varlete – Tato náhlá příhoda v urologii je spojena s otočením varlete v šourku tak, že dojde k zaškrcení svazku cév, které do něj přivádějí krev s kyslíkem a živinami. Hlavním příznakem je prudká šokující bolest varlete, která bývá obvykle doprovázena jeho otokem a zarudnutím šourku. Kromě náhlosti vzniku bolesti z plného zdraví je podstatné, že nebývají přítomny žádné celkové příznaky infekce.

7. Zánět varlete – Latinsky se označuje jako orchitida a je relativně vzácný. Mikroorganizmy tkáň varlete příliš často nenapadají. Dříve častou výjimkou byl virus příušnic, kdy bolestivé záněty varlat a jejich otok často doprovázely klasické zduření slinných příušních žláz. Onemocnění většinou bez komplikací přešlo, jisté riziko nevratného poškození tkáně varlat s rozvojem neplodnosti se nicméně nedalo zcela vyloučit. Dnes se proti příušnicím očkuje, což je spojeno s prudkým poklesem nemoci i jejích komplikací.

7. Skrotální (šourková) kýla – Tento stav nezpůsobí zvětšení varlete, ale může za něj být omylem považován. Z dutiny břišní se do šourku vyklene jako kýlní vak pobřišnice (blanitá výstelka dutiny břišní), ve které se mohou nacházet střevní kličky. Stav není bolestivý (pokud se kýlní vak neuskřine), přesto by však měl být řešen. Vak z dutiny břišní obsahující střeva v blízkosti varlat je může zahřívat na nitrobřišní teplotu a tak je z dlouhodobějšího hlediska poškodit. Diagnostika a léčba tohoto stavu je v rukou chirurga.

Diagnostika

Problém se zvětšením varlete by měl řešit urolog. Základem je jako vždy anamnéza obtíží pacienta a fyzikální vyšetření. Vhodné je pátrat po celkových příznacích infekčních chorob apod. Ze zobrazovacích metod má velký význam ultrazvuk, který většinu abnormalit vypátrá. Při nejistotě lze provést biopsii tenkou jehlou se získáním vzorku na histologické vyšetření (cenné zejména při podezření na nádor). V případě důvodného podezření na torzi se provádí operační otevření šourku, prohlédnutí varlete na vlastní oči, které je následováno jeho derotací do normální polohy.

Léčba

Léčba tohoto příznaku pochopitelně závisí na jeho vyvolávající příčině, kterou se snažíme odstranit, je-li to možné.




Nemoci a příznaky - Copyright © 2013