Trombóza (léčba)

Léčba hluboké žilní trombózy může probíhat ambulantně nebo za hospitalizace. Závisí na lokalizaci sraženiny a její tzv. stabilitě. Zjednodušeně řečeno platí, že sraženina lokalizovaná v podkolenní oblasti se může léčit ambulantně, sraženina lokalizovaná v oblasti nad kolenem by měla být spojená s hospitalizací. Velmi nebezpečnou formou je nestabilní trombóza, kdy není horní část sraženiny fixována ke stěně žíly a vlaje v ní. Tento stav zjistíme pomocí ultrazvuku žil. Takový vlající trombus se může odtrhnout, doplout krevními cévami do plic a způsobit plicní embolii. Člověk s nestabilní trombózou by proto neměl opustit lůžkové oddělení až do stabilizace trombu, což opět zjistíme kontrolním ultrazvukem.

Vlastní léčbu vedeme léky proti srážení krve. Léčbu zahajujeme podáváním injekčních nízkomolekulárních heparinů v terapeutické dávce. Nízkomolekulární hepariny jako je např. fraxiparine aplikujeme 2x denně, jejich novější formy (zibor, arixtra) stačí aplikovat 1x denně. Ve stejnou chvíli nasazujeme tabletkový lék warfarin, jehož účinek ovšem nastoupí cca až po 5 dnech. Jakmile je hladina warfarinu dostatečná, lze vysadit nízkomolekulární heparin a pacient odchází z nemocnice jen s warfarinem.

Warfarin se užívá dlouhodobě a pacient musí chodit na pravidelné kontroly jeho účinnosti (tzv. INR, které by se mělo udržovat v rozmezí 2-3). Délka užívání warfarinu se řídí mnoha pravidly. Obvykle se pohybuje v řádu měsíců, ale v některých případech může být i doživotní. Je nutno poznamenat, že warfarin se nesmí užívat v době těhotenství kvůli nepříznivému vlivu na vývoj plodu.

V případě, že trombóza je velmi rozsáhlá, může lékař indikovat provedení tzv. trombolýzy. Při ní se aplikují speciální léky, které sraženinu přímo rozpouští. Vzhledem k riziku nežádoucích účinků je trombolýza nicméně relativně vzácně užívaným prostředkem.

Vznikla-li trombóza z nějaké pravděpodobné příčiny – úraz končetiny, užívání hormonální antikoncepce, operace, imobilizace – dále již nepátráme. Vznikla-li však u staršího člověka bez jasné příčiny, měli bychom vyloučit přítomnost nádorového onemocnění, obzvláště nádorů trávícího traktu (označujeme to odborně jako vyloučení sekundarity), které může být vyšší srážlivostí krve doprovázeno. My obvykle provádíme rentgen plic, ultrazvuk břicha, gastroskopii a kolonoskopii. Případné pacient musím uklidnit, že většinou se žádný nádor nenajde a příčina vzniku trombózy tak zůstává neznámá.

Kromě warfarinu je vhodné pacienta vybavit i kompresivními punčochami. Zmenšují otok a přináší úlevu.

Příklad: 54letý pacient vážící 92kg je přijat s náhle vzniklým bezdůvodným otokem pravé dolní končetiny. Provedeme ultrazvukové vyšetření a zjistíme přítomnost stehenní hluboké žilní trombózy, která je nestabilní. Pacienta uložíme na oddělení, doporučíme mu přísný klid na lůžku (který snižuje riziko utržení trombu a vznik plicní embolie) a začneme podávat fraxiparine v dávce 0.9ml po 12 hodinách (vycházíme z váhy pacienta – na každých 10kg počítáme cca 0.1 ml po 12 hodinách). Po několika dnech zopakujeme ultrazvuk žil a ten potvrdí stabilizaci trombu. Pacienta převedeme na warfarin a propustíme s předpisem na kompresivní punčochy. Vyšetření na sekundaritu můžeme provést buď za hospitalizace nebo až s časovým odstupem.




Nemoci a příznaky - Copyright © 2013