Subarachnoidální krvácení (SAK)

Subarachnoidální krvácení (zkratka SAK) je smrtelně nebezpečný stav, který i přes veškerou snahu lékařů končí smrtí. Krvácení tohoto typu není až tak časté, ale je velice zákeřné a nepředvídatelné. Než si povíme bližší informace k vlastnímu krvácení, je nuto si v rychlosti popsat anatomii mozku a jeho obalů.

Mozek je v kostěné lebce uložen ve 3 obalech (mozkových plenách) a to v tomto pořadí: mozková tkáň => měkká plena (pia mater) => pavučnice (arachnoidea) => tuhá plena (dura mater) => kost lebky.

Dojde-li ke krvácení do prostoru mezi lebkou a tuhou plenou, jedná se o tzv. epidurálním krvácení, dojde-li ke krvácení mezi pavučnici a tuhou plenu, mluvíme o krvácení subdurálním. V případě, že se krev vylije do prostoru mezi pavučnicí a měkkou plenu, mluvíme o krvácení subarachnoidálním.

Prostor mezi pavučnicí a měkkou plenou se označuje jako prostor subarachnoidální. Nachází se v něm mnoho drobných krevních cév, kolem kterých protéká mozkomíšní mok. Mozkomíšní mok se tvoří v mozkových komorách, obklopuje mozek a chrání ho.

Příčiny

Příčin krvácení do subarachnoidálního prostoru je více, nejčastější je prasknutí cévní výchlipky (aneuryzmatu). Aneuryzmata mozkových cév se nachází u řady z nás v podstatě již od narození a bez jakýchkoliv projevů s nimi prožijeme celý život. U některých lidí ovšem může dojít k jejich prasknutí a v tom případě se z nich vylije krev. Jak řekl jeden můj známý neurolog, nikdo si nemůže být jistý, jestli v hlavě nenosí časovanou bombu. Přesně tak jde totiž aneuryzma mozkové tepny popsat. Někdy nevybuchne, někdy bohužel ano. Další relativně častou příčinou krvácení jsou tzv arteriovenózní malformace. Jedná se o vrozené abnormální klubko tepen a žil, které má tendenci ke krvácení.

Projevy

Základním projevem je extrémně prudká bolest hlavy, může být spojena s nevolností a zvracením nebo se ztrátou vědomí. Pokud se krvácení nezastaví, dojde během krátké doby (maximálně hodiny) k postupnému zhoršení stavu a nakonec ke smrti. Pokud se krácení zastaví, může vzniknout různě dlouhé relativně bezpříznakové období, které bývá ukončeno dalším krvácením. Opakovaná krvácení jsou častá. Prognóza je velmi špatná – bez léčby umírá při prvním krvácení asi polovina postižených a druhá polovina zemře při krvácení opakovaném.

Diagnostika

Relativně dobře dostupnou a spolehlivou metodou je CT mozku, které krev rozlitou v subarachnoidálním prostoru odhalí. Teoreticky by šlo i provést lumbální punkci, při které by získaný vzorek mozkomíšního moku obsahoval krev.

Je-li subarachnoidální krvácení potvrzeno, je nutné převézt pacienta na specializované pracoviště se špičkovou technikou a tam s provede angiografie mozkových tepen. Při tomto vyšetření se do mozkových tepen aplikuje kontrastní látka. Lékař může sledovat průtok kontrastní látky na monitoru a tím zjistí anatomii mozkového cévního řečiště u daného člověka a může najít i přesné místo krvácení.

Léčba

V případě aneuryzmatu lze provést velice složitý neurochirurgický zákrok, kterým se lékaři pokusí na stopku výchlipky nasadit speciální svorku a tím výchlipku uzavřou, metodu označujeme jako clipping [kliping]. Tento postup zabrání opakovanému krvácení.

Jinou metodou – pro pacienta mnohem méně zatěžující – je zákrok, kdy se lékař k aneuryzmatu dostane zevnitř skrze tepny. Velmi zjednodušeně řečeno se do větší tepny zasune tenká hadička, ta se pak příslušnou tepnou posouvá k aneuryzmatu a do vaku výchlipky se pak vypustí drobné kovové drátky. Drátky vyplní vak, vysráží se na nich krev a aneuryzma je uzavřeno – tento postup se označuje jako tzv. coiling [koiling].

Oba zákroky jsou popsány extrémně zjednodušeně, ve skutečnosti se jedná o složité výkony, které nám umožňují poznatky moderní medicíny.




Nemoci a příznaky - Copyright © 2013