Struma

Struma je synonymum pro zvětšení štítné žlázy, nic více a nic méně. Struma může i nemusí být spojena se změnou funkce štítné žlázy a má četné příčiny od zcela banálních až po potenciálně velmi nebezpečné.

Jen krátce bych uvedl několik informací o štítné žláze. Jedná se o orgán nacházející se v oblasti krku před průdušnicí. Štítná žláza produkuje hormony tyroxin a trijodtyronin, které mají v organismu mnoho funkcí – u dítěte se podílí na vývoji centrálního nervového systému, u dospělých mají vliv na energetický metabolismus, udržování tělesné hmotnosti, na srdeční frekvenci, na funkci trávícího systému a mnoho dalších. Pro tvorbu těchto hormonů potřebuje štítná žláza jód, který přijímáme v potravě (u nás se z tohoto důvodu jóduje sůl).

Samotná štítná žláza je z hlediska své funkce regulována sloučeninami produkovanými v našem mozku (v hypofýze a hypotalamu). A nyní již o vlastní strumě.

Strumu dělíme dle přítomné funkce štítné žlázy na 3 skupiny:

a) Struma s normální funkcí štítné žlázy

b) Struma se zvýšenou funkcí štítné žlázy

c) Struma se sníženou funkcí štítné žlázy

Nezávisle na tom lze strumu dělit na ložiskovou a difuzní:

a) Ložisková struma – Je zvětšena jen jedna nebo více ložisek štítné žlázy. V žláze vznikají zvětšené uzly.

b) Difuzní struma – Jak už název napovídá, je štítná žláza zvětšena jako celek.

Příčiny

1. Nedostatek jódu – Při sníženém přísunu jódu v potravě je problém. Štítné žláze začne chybět jód na tvorbu jejích hormonů. To štítná žláza nechce připustit a proto se kompenzačně začne zvětšovat, aby její buňky byly schopné z krve protékající žlázou vychytat každou částečku jódu. Dále mohou být nalezeny příznaky ze snížené tvorby hormonů štítné žlázy. Léčba tohoto stavu je vcelku jednoduchá – stačí zvýšit přísun jódu v potravě.

2. Působení strumigenů – Strumigeny jsou látky v některých potravinách, které způsobují zvětšení štítné žlázy a vznik strumy. Nacházejí se například v kapustě nebo v zelí. Jejich nadměrné pojídání může štítnou žlázu zvětšit. Porucha funkce žlázy u této příčiny nebývá. Řešením je snížit přísun strumigenů v potravě, v případě příliš velké štítné žlázy lze tuto chirurgicky odstranit.

3. Autoimunitní záněty – sem se řadí několik nemocí, které souvisí s reakcí našich vlastních protilátek proti štítné žláze. Jde o Graves-Basedowovu chorobu a o Hashimotovu chorobu.

U Graves-Basedowovy choroby vybičují protilátky štítnou žlázu ke zvýšené sekreci jejích hormonů. Štítná žláza se přitom zvětší a časem se vyčerpá. do té doby budou nicméně přítomné příznaky její zvýšené funkce. Léčbou jsou léky, které tlumí funkci štítné žlázy, někdy se štítná žláza chirurgicky odstraňuje.

U Hashimotovy choroby je situace opačná. Protilátky, které při tomto zánětu vznikají, začnou štítnou žlázu nepokrytě poškozovat a její funkce poklesne. Nemoc se tedy projeví sníženou funkcí štítné žlázy. Léčba spočívá v podávání léků nahrazujících chybějící hormony štítné žlázy.

4. Poruchy enzymů nutných k tvorbě hormonů štítné žlázy – Při vrozené chybné funkci enzymů štítné žlázy se nevyrábí její hormony. Mozek vycítí nedostatek hormonů a začne štítnou žlázu neúspěšně stimulovat ke zvýšení produkce, to způsobí zvětšení žlázy. Hormony se nicméně kvůli enzymatické poruše tvořit nezačnou a musí se nahradit lékovou formou.

5. Nádory štítné žlázy – Nezhoubné i zhoubné nádory štítné žlázy mohou způsobit její zvětšení. Obvykle není zvětšena celá štítná žláza, ale jen její část – jako uzel. Nezhoubné nádory velmi často nekontrolovaně vytvářejí hormony štítné žlázy a jsou proto spojené s její zvýšenou funkcí. Zhoubné nádory většinou nic netvoří a štítná žláza při nich funguje normálně. To samozřejmě platí za předpokladu, že štítná žláza není zhoubným nádorem natolik poškozena, že se její funkce sníží. Léčbou je odstranění štítné žlázy u nezhoubného nádoru. U zhoubného nádoru se kromě odstranění štítné žlázy podá radiojód proti případným metastázám. Řada buněk zhoubných nádorů štítné žlázy si ponechá schopnost vychytávat jód z krve a vychytají i radiojód. Ten je pak zničí – velmi elegantní metoda.

Projevy

Můžeme je rozlišit na dvě skupiny – útlak okolních tkání strumou a pak případně projevy změn funkce štítné žlázy.

1. Útlak okolních tkání – Tyto projevy se budou objevovat až v pozdějších stádiích při větší velikosti štítné žlázy. Mohou se objevit např. poruchy polykání a bolesti v krku (útlak jícnu), dušnost (útlak dýchacích cest) a chrapot (útlak nervů ovládajících hlasivky).

2. Případné změny funkce štítné žlázy – Mohou a nemusí být u strumy přítomny. Může jít jak o příznaky ze zvýšené funkce štítné žlázy, nebo příznaky ze snížené funkce štítné žlázy. To už záleží na konkrétních příčinách zvětšení štítné žlázy. Výčet příznaků je ve zmíněných textech.

Diagnostika

Zvětšenou štítnou žlázu lze na krku nahmatat, nejlépe při polykání. Hmat je nicméně dost nepřesný a tak by se podezření mělo potvrdit ultrazvukem. Kromě toho se lékař vyptá na případné projevy zvýšené či snížené funkce štítné žlázy. Vyšetřit lze hladiny hormonů štítné žlázy a mozkových hormonů, které štítnou žlázu ovládají. U autoimunitních zánětů lze v krvi najít autoprotilátky zaměřené proti tkáni štítné žlázy. Někdy je cenná i punkce štítné žlázy tenkou jehlou s odběrem vzorku, který se pošle na histologii.

Léčba

Léčíme konkrétní příčinu zodpovědnou za vznik strumy a tím vyřešíme i strumu samotnou. Možností léčby je celá řada od podávání vyšších dávek jódu v potravě (u strumy způsobené nedostatkem jódu) po odstranění štítné žlázy (například u zhoubného nádoru).




Nemoci a příznaky - Copyright © 2013