Průjem (příčiny)

Průjem je velice častým problémem a každý z nás ho jistě v životě již mnohokrát zažil. Obvykle se jedná o banální infekci trávícího traktu, která do několka dnů odezní. Chronické průjmy jsou již nicméně varovnějším příznakem a po jejich příčině by se mělo dále pátrat. Právě nejčastějším příčinám průjmu je určen tento článek.

Příčiny

Vyvolávající faktory průjmu jsou velice pestré a já z nich proto vyberu jen ty, které považuji za nejvýznamnější.

1. Infekční záněty střev – Infekční záněty trávícího traktu jsou asi nejčastější příčinou akutního průjmu. Běžná je otrava toxinem stafylokoka, který velmi snadno napadá naše potraviny. Vtip je v tom, že při tepelné úpravě stafylokoky zemřou, ale jejich toxin je vůči teplotě odolný. Několik hodin po požití této potravy nastoupí dobře známé příznaky – nevolnost, zvracení a průjmy. Do několika dnů se ovšem stav sám upraví. Podobné “střevní chřipky” způsobují i četné viry, obzvláště rotaviry u dětí. Tyto viry se velice snadno šíří, a proto pravidelně způsobují epidemie v dětských koletivech.

Závažnější a méně častí vyvolavatelé infekčních průjmů jsou bakterie jako je například salmonela (salmonelóza), campylobacter (kampylobakterová infekce), shigella (úplavice) a dnes již u nás prakticky vymizelé vibrio cholerae (cholera). Tyto průjmy jsou již těžší, mnohdy bývá přítomna krev a hlen ve stolici. Výjimkou je průjem u cholery, kdy z člověka vychází prakticky jen zbarvená voda.

Pozn: Do infekcí trávícího traktu lze zařadit i přítomnost parazitů, například tasemnic. Ty mohou způsobovat chronické průjmy, nechutenství a hubnutí.

2. Autoimunitní nemoci střeva – Do této skupiny bych zařadil 2 choroby – Crohnovu nemoc a ulcerózní kolitidu. Příčina jejich vzniku není zcela jasná. Ačkoliv se obě nemoci v mnohém liší, jedno mají společné – stěna střeva je z nějakého důvodu napadena naším imunitním systémem. Nemoci mají chronický průběh, období relativního klidu bývají střídána obdobími zhoršování, kdy se objevují bolesti a křeče břicha, průjmy a nechutenství. Průjmy bývají velmi nepříjemné a ve stolici často nalézáme krev, hlen a někdy i hnis. Více najdete v příšlušných článcích.

3. Celiakie – Toto je v podstatě také imunitní zánětlivé onemocnění střeva, ale schválně ho uvádím zvlášť. Podstatou je imunitní reakce na lepek, který je obsažen v obilovinách a v celé řadě potravin. Protilátky proti lepku bohužel napadají i stěnu střeva a to způsobuje většinu problémů. Nemoc se průjmy projevuje spíše u mladších lidí, jinak může mít nejrůznější projevy včetně neplodnosti. Neléčená celiakie má možná i vyšší riziko některých nádorů, ale to není zcela jisté. Vzhledem k tomu, že u mnoha lidí je celiakie poměrně nenápadná, či se neprojevuje vůbec, na spoustu případů se nikdy nepřijde. Odhaduje se, že její četnost může být až 1 člověk ze 100.

4. Rakovina tlustého střeva – Některé nádory střeva, obzvláště ty v jeho levé části se projevují střídáním průjmů a zácpy. Proto by tento příznak neměl být opomíjen.

5. Vychýlení koncentrací iontů – Výchylky v hladině draslíku (vysoký draslík) a vápníku (naopak nízký vápník) mohou mít jako jeden z mnoha příznaků i průjem.

6. Zvýšená funkce štítné žlázy – Jedním z mnoha projevů vyšší koncentrace hormonů štítné žlázy je průjem. Více si přečtěte v příslušném textu.

7. Porucha odtoku žluči do střeva a chronický zánět slinivky břišní – Nedostává-li se do střeva žluč nebo šťávy ze slinivky břišní, zhorší se trávení a vstřebávání živin. Velké objemy stolice se pak následně projeví jako průjmy. Zejména chybění žluči ve střevě se projeví mazlavou, mastnou, světlou, zapáchající stolicí obsahující velké množství tuků.

8. Průjmy po antibioticích – Antibiotika vyhubí střevní mikrofloru a tím poněkud naruší trávící schopnosti. V některých případech se v takto “vyčištěném” terénu mohou přemnožit odolné bakterie ze skupiny clostridií, které způsobují těžké zánětlivé průjmové onemocnění známé jako pseudomembranózní kolitida.

9. Potravinová alergie – Průjem je jednou z možných forem alergické reakce, obzvláště je-li alergen (tj. sloučenina způsobující alergii) pozřen. Taková potravní alergie může vzninkout v podstatě na cokoliv.

10. Funkční poruchy trávícího traktu – Funkční příčiny udávám až na předposledním místě, ale dost možná by si zasloužily místo první. Jedná se o nejrůznější poruchy trávícího systému, u kterých se však nedaří veškerými dostupnými vyšetřeními zjistit hmatatelná příčina. Mnohdy je zjevné působení psychického faktoru. Průjmy jsou nejvíce spojeny s funkčním onemconěním známým jako dráždivý tračník. Rozpoznávací znamení těchto obtíží lze zjistit do značné míry již při rozhovoru s pacientem. U funkčních totiž chybí varovné příznaky – není přítomna krev ve stolici, potíže vymizí v noci ve spánku, není přítomný nechtěný úbytek na váze apod. Diagnózu se zcela klidným srdcem ovšem můžeme udělat až po vyčerpání dostupných vyšetřovacích metod.

11. Dietní příčiny – Mnoho potravin má projímavé účinky. Jsou to obzvláště potraviny s vysokým obsahem vlákniny. Vláknina je sice zdravá, ale její nadměrný přísun není někdy kvůli průjmovitým stolicím příliš příjemný. Do dietních příčin spadá de facto i relativně častá laktózová intolerance. Tento stav je zapříčiněn tím, že velká část lidí nemá přítomný střevní enzym, který umí štěpit mléčný cukr (laktózu). Vypije-li takový člověk mléko, mléčný cukr se nenaštěpí, nemůže se vstřebat, zůstane ve střevě a to vyvolá průjem.

Diagnostika

Základem je pochopitelně komplexní vyšetření stolice. Význam má již rozhovor s pacientem. Důležité je odlišit akutní průjem od dlouhodobých průjmů a pak vyhledávat již výše zmíněné varovné projevy – přítomnost krve ve stolici, úbytek na váze, noční pocení, chudokrevnost, zvýšená teplota, trávící potíže v noci… Význam může mít i barva stolice (normální, nažloutlá, mastná, světlá, zelená apod.).

Z laboratorního vyšetření krve je v první řadě nejpodstatnější zhodnotit krevní obraz (vyloučení chudokrevnosti) a dobrá je kontrola CRP (dokáže zjistit zánětlivé procesy v těle).

Vzorek stolice je vhodné nechat zaslat na mikrobiologii a krev ve stolici lze najít pomocí testu na okultní krvácení.

Základní zobrazovací metody trávácího traktu jsou gastroskopie a kolonoskopie. Lékař si při nich prohlédne trávící trakt na vlastní oči a může odebrat vzorky na histologii.

Léčba

Léčba závisí na vyvolávající příčině. Samotný akutní průjem se léčí klidem na lůžku, tlumením horečky (je-li přítomna) a zejména dostatečným příjmem tekutin. Poměrně často užívaným prostředkem je živočišné uhlí. Názor, že nebude-li člověk pít, průjem vymizí, je nesmysl, který může starého člověka (či dítě) lehce stát i život. Velmi nepříjemná je situace, kdy je průjem doprovázen zvracením. To může příjem tekutin prakticky znemožnit a hospitalizace v nemocnici s podáním infuzí se tak stává jediným řešením. U mnoha lidí existují chronické průjmy, u nichž lékaři přesnou příčinu nenajdou, v takovém případě jsou jedinou možností režimové změny se změnou výživy, pravidelným stravováním a ke zvážení je i vyzkoušení některých přírodních produktů.




Nemoci a příznaky - Copyright © 2013