Poruchy polykání

Poruchy polykání jsou častým příznakem mnoha onemocnění a není radno je podceňovat. Za prvé mohou postiženého značně omezovat v běžném životě, může při nich dojít k vdechnutí potravy či slin a v neposlední řadě mohou doprovázet některá nádorová onemocnění.

Příčiny

Nejčastějšími příčinami jsou poruchy trávící či nervové soustavy, protože právě ony zajišťují polykací proces. K nejvýznamnějším poruchám těchto soustav může patřit:

1. Poruchy nervů řídících svalovinu hltanu – Nervy mohou být postiženy při mozkové mrtvici a v takovém případě se u nemocného rozvine kromě poruch hybnosti i porucha polykání. Poruchy funkce nervů jsou ovšem spojeny i s dalšími neurologickými chorobami jako je například roztroušená skleróza.

2. Zúžení jícnu – Zúžení jícnu mohou být pozánětlivá, kdy v chronicky drážděném úseku zesílí stěna jícnu a zúží jeho dutinu. Velmi častou příčinou dráždění je při dlouhodobém vtékání kyselého žaludečního obsahu do jícnu, jak k tomu dochází pří pálení žáhy. Zúžení jícnu jsou bohužel velmi často i nádorového původu. Rakovina jícnu má poměrně často charakter zužujícího prstence, a proto by z podobných útvarů měla být brána biopsie. Ke zvláštnímu zúžení jícnu dochází i u méně známé zánětlivé nemoci jícnu zvané eozinofilní ezofagitida.

3. Achalázie jícnu – Toto je poměrně zajímavé onemocnění, kterému jsem věnoval vlastní článek. V podstatě jde o to, že z ne zcela známých důvodů dojde k odumírání nervových pletení ve stěně jícnu a jícen postupně ztratí schopnost posouvat potravu směrem do žaludku. Nejprve je narušena pasáž tuhých soust, v pokročilých stádiích je narušený i příjem tekutin.

4. Zenkerův [Cenkerův] divertikl (Hltanová výchlipka) – U některých lidí může dojít k oslabení zadní stěny hltanu a postupem času v tomto místě může vzniknout vakovitá výchlipka. V této výchlipce se pak může hromadit spolykaná potrava. Člověk má pak pocit náplně v krku, po jídle mu bývá na zvracení, někdy obsah výchlipky vyzvrací. Zenkerův divertikl se nicméně nemusí vůbec projevovat a v takovém případě se stává smrtelným rizikem při gastroskopii. Zavádění hadice endoskopického přístroje do jícnu je totiž víceméně “naslepo” a zajede-li přístroj do výchlipky místo do jícnu, hrozí při dalším posunu hadice protržení výchlipky. Protržení stěny jícnu je nebezpečné, protože se skrz něj dostanou do hrudníku bakterie a hrozí smrtelná infekce.

5. Útlak jícnu zvenčí – Je-li dutina jícnu stlačena nějakou okolní anatomickou strukturou, vede to k poruchám polykání a posunu potravy také. Může sem patřit zvětšená štítná žláza (neboli struma) a zhoubné i nezhoubné nádory v oblasti krku, rozsáhlé nádory plicní apod.

6. Myasthenia gravis – Toto je relativně vzácná autoimunitní nemoc, kdy dochází k narušení nervosvalového přenosu. Mezi základní projevy patří abnormálně rychlá únavnost, dvojité vidění a mimo jiné i poruchy polykání. Více si přečtěte v příslušném textu.

7. Psychické příčiny – Někteří úzkostní lidé mohou mít pocit “knedlíku v krku” a poruchy polykání, při kterých nelze určit žádný konkrétní nález.

Diagnostika

Při polykacích obtížích je ideálním vyšetřením gastroskopie, protože umožní zobrazení jícnu v celém je průběhu. Kromě toho je dobré vyšetření na ušním-nosním-krčním (ORL), které zhodnotí anatomické a funkční poměry v dutině ústní a hltanu. Pokud se nic nenajde, je vhodné nechat vyšetřit pacienta na neurologii.Vizualizaci polykacího aktu lze dobře udělat pomocí kontrastní látky. Pacient polyká kontrastní látku a na rentgenu se zobrazuje její průchod jícnem. Anatomické poměry v oblasti krku lze do jisté míry znázornit pomocí ultrazvuku (zejména štítnou žlázu) a bezkonkurenční je v tomto ohledu CT vyšetření.

Léčba

Léčba závisí na vyvolávající příčině – odstranění překážky, podání léků na zlepšení hybnosti stěny jícnu, neurologické léky apod. V případě, že nelze poruchu polykání řešit a tato znemožňuje příjem potravy, je nutné se uchýlit k zavedení PEG. To znamená, že se přímo do žaludku přes břišní stěnu zavede hadička, kterou se člověku podává tekutá strava.




Nemoci a příznaky - Copyright © 2013