Plynatost

Plynatost je relativně častá obtíž. V drtivé většině neznamená nic vážného a jde v podstatě jen o nepříjemně vnímaný přirozený proces tvorby plynů ve střevě a jejich odchodu ve formě více či méně zapáchajících větrů.

Plyny se tvoří ve střevě u každého člověka, velký podíl na jejich tvorbě mají zejména střevní bakterie žijící v obrovských počtech v tlustém střevě. Tvořený plyn obvykle obsahuje oxid uhličitý, metan a sirovodík. K vytvořenému plynu se obvykle přidává i plyn, který byl spolykán s potravou.

Příčiny

1. Některé potraviny a jejich rozpadové produkty – Řada potravin je známá svým spojením s plynatostí a zápachem větrů. Jsou to zejména potraviny obsahující určité typy polysacharidů jako například fazole, čočka, sladké brambory, zelí, ředkvičky, květák či tuřín. Nutno poznamenat, že účinky těchto potravin na produkci plynů jsou individuální – někteří lidé mají po jejich snězení obtíže a jiní ne.

2. Spolykaný vzduch – Vzduch, který spolykáme (obvykle při jídle), je buď vyříhán nebo se dostává do střev.

3. Intolerance mléka – Může se jednat o vrozený nebo získaný problém. Jde o zhoršenou funkci střevního enzymu, který umí štěpit cukr kravského mléka (laktózu). Pro naši evropskou populaci bylo mléko vždy důležitým zdrojem vápníku, a proto se vrozené formy intolerance příliš nevyskytují. Enzym může být nicméně snadno narušen při nejrůznějších střevních zánětech, u celiakie apod. Jisté obtíže s trávením kravského mléka tak může mít nezanedbatelné procento lidí v dospělém věku. Není-li mléčný cukr rozštěpen střevním enzymem, dostává se do tlustého střeva a tamní bakterie ho rozkládají za vzniku plynů.

4. Choroby trávícího traktu – Plynatost může někdy doprovázet Crohnovu chorobu, divertikulózu či střevní infekce včetně parazitárních. Je však nutno znovu zdůraznit, že v drtivé většině případů je pocit plynatosti naprosto banálním příznakem, který nic vážného neznamená.

Projevy

Subjektivně nepříjemně vnímaná plynatost je spojena s pocitem nadýmání a tlakem v břiše. Ten je způsoben rozpětím střev plynným obsahem. Odchod plynů je pak spojen se společensky nevhodnými zvuky danými průchodem plynů přes anální svěrač a zápachem – přeci jen metan a sirovodík nepatří k plynům nejpříjemněji vonícím.

Léčba

Výše zmíněné procesy jsou do jisté míry zcela přirozené a plynatost je z lékařského hlediska prakticky banálním příznakem ve srovnání se zástavou odchodu plynů, která bývá jedním z příznaků nebezpečného ileu. Z toho důvodu je například odchod plynů u pacienta několik dnů po břišní operaci kvitován ošetřovacím personálem velkou úlevou.

Pochopitelně je nutné řešit nepříjemně vnímané stavy plynatosti, ale dáváme spíše přednost režimovým a dietním opatřením před léky.

Velký význam má složení potravy. Pacient by se měl vyhýbat potravinám spojeným s plynatostí, nebo je přijímat v menších porcích. Neuškodí vyzkoušet probiotika, která mohou upravit nerovnováhu střevní mikroflóry a tím zredukovat tvorbu plynů.

Při samotném jídle je vhodné jíst pomalu, potravu žvýkat a nehltat – hltání zvyšuje množství spolykaného vzduchu během jídla. Z tekutin jsou vhodné neperlivé vody bez cukru, lidé s nesnášenlivostí mléka by jej měli vynechat či výrazně omezit (vápník mohou přijímat v jiných mléčných výrobcích jako jsou sýry či kysané mléčné výrobky, které jsou obvykle tolerovány mnohem lépe).

Z léků se používají sloučeniny, které snižují tvorbu trávících plynů. U nás na oddělení nejčastěji předepisujeme espumisan (má protipěnící efekt) a zdá se, že má relativně uspokojivý efekt. V této podstránce jsem uvedl i výčet řady doplňků stravy, které se při plynatosti užívají.




Nemoci a příznaky - Copyright © 2013