Okultní krvácení (test)

Okultní krvácení znamená takové krvácení do trávícího traktu, kdy nejsme schopni krev ve stolici najít pouhým okem. Příčin okultního krvácení je celá řada a najdete je v textu o krvi ve stolici.

Test na okultní krvácení (OK test) – OK test je dostupný a relativně jednoduchý způsob zjištění okultní krvácení do stolice. Test je založen na detekci krevního barviva hemoglobinu ve stolici. Jedná se v současné době o jednu z nejdůležitějších metod vyšetření stolice.

Provedení: Test provádí sám vyšetřovaný doma. Nejprve musí 3 dny dodržovat dietní omezení, tj. vyloučit ze stravy potraviny jako jsou salámy, uzeniny, syrové maso, špenát, kedlubny apod. Tyto potraviny totiž mohou způsobit falešně pozitivní nález. Moderní testovací soupravy již dodržování diety nevyžadují a riziko falešně pozitivního výsledku je u nich výrazně nižší. Testovat by se neměli lidé s průjmovým onemocněním a ženy během menstruace. Samotné vyšetření se provádí ve třech po sobě jdoucích dnech. Každý den je potřeba na přiloženou špachtli vzít několik malých vzorků stolice a rozetřít jej do okénka na testovací kartu. Po třech takových odběrech se donesou získané vzorky lékaři, který je pošle do laboratoře. Pro normálního člověka je jistě lehce nehutné patlat se ve své stolici, ale případná výhoda v podobě včasného zjištění rakoviny tlustého střeva za to snad stojí.

Přesný postup vyšetření závisí na konkrétním testu a vysvětlí ho lékař, který test pacientovi vydá (případně je nutné si přečíst návod u daného testu).

Podle doporučených postupů může test na okultní krvácení bezplatně podstoupit každý člověk ve věku 50-54 let jedenkrát ročně a ve věku nad 55 let jedenkrát za dva roky. Testovací soupravy jsou k dostání u praktického lékaře. Testy jsou nicméně i ve volném prodeji a každý si je může za vlastní peníze zakoupit v lékárně.

Velkou výhodou a zároveň nevýhodou je velká citlivost vyšetření a riziko falešně pozitivního výsledku. Je-li navíc OK test pozitivní, tak je nutno ve vyšetřování pokračovat dále – nejlépe provést kolonoskopii, která lékaři zobrazí celý vnitřek tlustého střeva. OK test totiž jen prokáže přítomnost krve ve stolici, ale nic nám neřekne o její příčině. Jistě vás napadne otázka, proč tedy místo OK testu rovnou každému 50letému člověku neprovést kolonoskopii? Teoreticky by to asi bylo lepší, ale jedná se už o náročnější vyšetření (pro pacienta a lékaře) a takové množství preventivních kolonoskopií by naše zdravotnictví nebylo schopno provést.

Kazuistika pro lepší pochopení: Následující kazuistika je smyšlená, ale nikoliv nereálná.

Pan V. je 52letý průměrný Čech trpící nadváhou, pracuje v oboru informačních technologií, většinu času tráví u počítače, moc zdravě nejí a dá si tak jedno pivo denně. Z jistého důvodu se rozhodl nechat se vyšetřit na okultní krvácení. Zřejmě ho ovlivnila osvětová akce proti rakovině tlustého střeva, protože žádné potíže nepociťoval. Zašel proto k praktickému lékaři, zdarma obdržel testovací sadu a po odběru vzorků ji vrátil ke zhodnocení. Výsledek vyšel pozitivně, praktický lékař proto v okresní nemocnici objednal kolonoskopické vyšetření. Pan V. toto vyšetření absolvoval. Vyšetřující lékař zjistil v sestupné části tlustého střeva několikacentimetrový polyp, který pomocí endoskopického přístroje odstranil a odeslal na histologické vyšetření. Histologicky byl polyp určený jako tubulovilozní adenom. Zjednodušeně přeloženo se jednalo o nezhoubný nádor, který by se časem pravděpodobně zhoubným stal. Polyp je odstraněn a naše kazuistika má dobrý konec.

Celé to ovšem mohlo dopadnout i jinak: Pan V. se v tomto případě u praktického lékaře testovat nenechal. Za 8 let začal mít nyní již 60letý pan V. jisté obtíže – začala se u něj střídat zácpa s průjmy, přestal mít chuť k jídlu a pohubl. Navštívil praktického lékaře a ten ho ihned objednal na vyšetření do nemocnice. Na ultrazvuku břicha v nemocnici zjistili podezřele zesílenou stěnu sestupného tračníku, při kolonoskopii byla v tlustém střevě nalezena nádorová hmota zužující dutinu střeva. Histologický odběr z ložiska potvrdil rakovinu tlustého střeva. Na CT břicha byly nalezeny zvětšené mízní uzliny v okolí střeva, vzdálené metastázy nalezeny nebyly. Pan V. byl přeložen na chirurgické oddělení, kde mu při rozsáhlém zákroku chirurgicky odstranili polovinu tlustého střeva i s mízními uzlinami a zbývající úsek střeva mu trvale vyvedli na povrch břicha jako tzv. stomii. Takto neslavně kazuistika končí a to ještě mluvíme o tom optimističtějším konci. V tom horším případě jsou panu V. po určité době na kontrolním ultrazvuku břicha zjištěny metastázy a i přes intenzivní léčbu pan V. do několika let nemoci podléhá.

Povšimněme si srovnání – první kazuistika končí drobným zákrokem, druhá kazuistika končí rozsáhlou operací a eventuálně i smrtí nemocného.




Nemoci a příznaky - Copyright © 2013