Očkovací kalendář

Tento text je doplňkem k textu o očkování, který doporučuji přečíst jako první.

Očkovací kalendář je označení pro povinný a bezplatný očkovací program, který se týká každého dítěte. V tomto programu jsou děti očkovány proti nejnebezpečnějším a (dříve) nejrozšířenějším chorobám. Očkování probíhá zejména v prvních letech života a pokračuje až do dospívání. Kalendář se postupem času mění a vylepšuje, jsou do něj přidávány další očkovací látky. Nyní se například uvažuje o přidání očkovací látky proti pneumokokovi, v současné době je pouze dobrovolná a placená.

Pro přehlednost si ukažme velice zjednodušenou formu očkovacího kalendáře, která je aktuální v roce 2010. Tato zjednodušená verze ukazuje ideální průběh – ne u všech dětí lze očkování provést právě v tomto pořadí.

4. den až 6 týden života – Aplikuje se očkovací látka proti TBC. O nutnosti očkování proti TBC se nyní vedou mezi odborníky spory. Uvidíme, jak se situace dále vyvine.

3. měsíc života – 1. dávka Hexavakcíny (kombinovaná očkovací látka proti záškrtu, tetanu, černému kašli, hepatitidě typu B, hemofilovi a dětské mozkové obrně)

4. měsíc života – 2. dávka Hexavakcíny (minimálně 1 měsíc po 1. dávce)

5-6. měsíc života – 3. dávka Hexavakcíny (minimálně 1 měsíc po 1. dávce)

11-12. měsíc života – 4. dávka Hexavakcíny (minimálně 6 měsíců po 2. dávce)

15. měsíc života – 1. dávka očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám

20-25. měsíc života – 2. dávka očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám

5-18. rok života – Provádí se přeočkovávání proti výše zmíněným nemocem. Přeočkovávání zlepšuje šanci na vytvoření dostatečného množství protilátek.

18. rok života a dále – Doporučuje se provádět přeočkování proti tetanu cca každých 10-15 let, povinné to však již není.

I tahle velmi zjednodušená verze je možná dost složitá, tak si prostě zapamatujme, že v České republice se v roce 2010 povinně očkuje proti těmto 10 nemocem:

1. Tuberkulóza – Podává se oslabený kmen bakterie Bacillus Calmette Guérin a aplikuje se zásadně mělce do kůže v oblasti levého ramene. Normální reakcí je vznik hnisavého vřídku, který se následně zajizví. Toto „označkování“ pak máme po celý život (stačí se pozorně podívat).

2. Záškrt – Základem očkovací látky je zneškodněný toxin (tzv. toxoid), který nemoc způsobuje. Naše tělo si proti němu vytvoří protilátky a při setkání se skutečným nebezpečným toxinem ho tyto protilátky zničí.

3. Tetanus – Základem očkovací látky je opět zcela bezpečný toxoid zbavený toxického účinku.

4. Černý kašel – Vakcína obsahuje části předem rozložených bakterií, proti kterým si vytvoříme imunitní reakci. Ačkoliv se provádí přeočkování, není efekt vakcíny tolik dlouhodobý, a proto se počet případů černého kašle poněkud zvýšil. Situace se možná bude řešit vyšším počtem přeočkování, ale to ukáže až čas.

5. Hepatitida typu B – Viz. předchozí vakcína, zde jde však o části předem rozložených virů.

6. Nemoci způsobené hemofilem – Tato relativně nová vakcína (v povinné očkovacím programu je od roku 2001) opět obsahuje části rozložených bakterií.

7. Dětská mozková obrna – Základem vakcíny byl dříve oslabený neškodný virus způsobující toto jinak závažné onemocnění, nyní se to změnilo na aplikaci neživého viru.

8. Zarděnky – Základem vakcíny je oslabený neškodný virus způsobující tuto nemoc

9. Spalničky – Základem vakcíny je opět oslabený neškodný virus způsobující tuto nemoc

10. Příušnice – I zde je podstatou vakcíny oslabený neškodný virus.

Závěr: Povinný dobře fungující očkovací program (jeden z mála těch pozitivních pozůstatků komunistického režimu) řadí ČR z hlediska epidemiologie závažných chorob mezi světovou špičku. Tak musíme doufat, že si to pod vlivem některých nátlakových skupinek nepokazíme – viz. můj článek o rizicích očkování.




Nemoci a příznaky - Copyright © 2013