Nadměrná žízeň

Nadměrná žízeň (odborně nazývaná též polydipsie) může být naprosto nevinným příznakem, ale může být průvodním znakem mnoha chorob. Pocit žízně u člověka je řízen z mozku tak, že mozková centra monitorují koncentraci rozpuštěných látek v krvi. Zvýšení koncentrace rozpuštěných látek znamená nedostatek tekutiny a mozek nám nepříjemným pocitem žízně vydá signál o nutnosti příjmu vody.

Příčiny

Nadměrná žíznivost je obvykle reakcí na dehydrataci, tj. nadměrnou ztrátou vody z organismu.

1. Neléčená cukrovka 1. typu a 2. typu – Cukrovka je spojená se zvýšenou hladinou krevního cukru. Tato hladina je u nemocných tak vysoká, že cukr začne unikat do moči (u zdravého člověka cukr v moči nenajdeme). Molekuly cukru s sebou strhávají vodu a tu ztrácíme také. Prvním příznakem neléčené cukrovky je proto nadměrné močení, které vede k dehydrataci a teprve poté se objeví žíznivost (polydipsie). Přesto je žíznivost nemocným vnímána jako zásadní příznak a časté a nadměrné močení je přehlédnuto.

2. Diabetes insipidus – Toto je vzácnější onemocnění, kterému se také přezdívá žíznivka. Souvisí s tzv. antidiuretickým hormonem, který se vyrábí v našem mozku v hypotalamu a účinkuje v ledvinách, kde zabraňuje nadměrnému úniku vody do moči. U nemocných se tento hormon buď přestane vyrábět, nebo na něj ledviny nereagují. V obou případech to dopadne stejně – člověk vymočí mnoho litrů (někdy i přes 10-15 litrů moči denně) a má obrovskou žízeň. Více o této zvláštní nemoci najdete v příslušném článku.

Zajímavost: Ke krátkodobému útlumu antidiuretického hormonu dochází vlivem alkoholu. Proto lidé po několika pivech musí často močit a i přes velký přísun tekutiny v pivu se paradoxně dehydratují a mají stále žízeň.

3. Sjögrenův syndrom – Jedná se o autoimunitní onemocnění, které je provázeno poruchou slinných a slzných žláz. Pocit žízně vzniká při suchosti ústní dutiny při dlouhodobém nedostatku slin. Sucho v ústní dutině se latinsky označuje jako xerostomie.

4. Psychogenní žízeň – Nervózní člověk, psychicky labilnější jedinec, lidé ve stresu, či někteří psychiatricky nemocní pacienti mohou cítit větší žízeň, více pijí a pak pochopitelně i více a častěji močí. Žízeň a nadměrné pití způsobené psychikou mohou do jisté míry simulovat příznaky cukrovky. Rozdíl je ten, že zde je prvotní žízeň a častější močení je až její následek. U cukrovky je tomu naopak, jak jsem již psal výše. Vzhledem k tomu, že pacient obvykle není schopen určit, co ho začalo obtěžovat jako první, je většinou nutné vyloučit cukrovku laboratorním vyšetřením krve.

5. Situace spojené s nadměrným výdejem tekutin – Sem patří horečka, fyzická práce, pobyt v teplém prostředí, větší ztráta krve apod. Velké ztráty tekutin logicky vyvolají zvýšenou žízeň. Jak ztráty tekutin, tak i žízeň jsou v tomto případě vázané na danou situaci a po jejím odeznění by se měly upravit do normálu.

6. Nadměrný příjem iontů – Sem patří zejména nadměrné solení. Příjem velkého množství soli (chemicky NaCl) vede k zvýšení koncentrace sodíku v krvi. Mozek si toto zahuštění krve mylně vyloží jako ztrátu tekutiny a začne nás nutit k pití. Když následně vypijeme tekutinu, tak ta se vstřebá do krve a naředí ji. Mozek je sice spokojený, ale sodík drží v krvi nadbytek vody a v krevních cévách vzroste tlak. Z tohoto důvodu musí lidé s vysokým tlakem omezit solení, ještě by si ho totiž dál zvyšovali.

7. Bartterův syndrom – Jedná se o vzácné geneticky podmíněné onemocnění, kdy vlivem poruchy ledvinných kanálků dochází ke ztrátám iontů a tekutin do moči. Nadměrné ztráty tekutin pak vedou k žízni.

Diagnostika

Mluvíme-li o nemocech, pak nejčastější je nadměrná žízeň u cukrovky. Musíme ji odlišit zejména od žízně psychogenní a to uděláme laboratorním vyšetřením moči a krve. Najdeme-li v krvi zvýšenou hladinu cukru a cukr v moči, pak máme jasno. Diabetes insipidus se vyšetřuje podáním uměle vyrobeného antidiuretického hormonu. Pokud se po jeho podání stav dotyčného zlepší, pak je diagnóza prakticky jasná.

Léčba

Léčíme nemoc, která zvýšenou žízeň způsobila – informace o jejich léčbě najdete v příslušných článcích. Je-li zvýšená žízeň a příjem tekutin spíše psychického rázu, tak situaci obvykle příliš neřešíme. Zásadní pro nás je odlišit tento stav od cukrovky.

Závěr: Z tohoto textu byste si měli odnést poučení, že nenormálně velká žízeň trvající delší dobu – zvláště je-li spojená s nadměrným močením – je důvodem k návštěvě lékaře a absolvování alespoň nejzákladnějšího odběru krve a vyšetření krevního cukru.




Nemoci a příznaky - Copyright © 2013