Motání hlavy

Psát o motání hlavy je nepříjemný úkol, protože se jedná o jeden z nejobecnějších příznaků, se kterým se jako lékaři setkáváme. Příčin může být celá řada, v zásadě však jde však vždy o to, že není něco v pořádku s ústrojím rovnováhy a pohybu, nebo s mozkem. Vzhledem k tomu, jak je mozek závislý na dodávkách kyslíku a správném vnitřním prostředí, může být postižen i při onemocněních kardiovaskulární soustavy a rozvratu vnitřního prostředí organizmu.

Příčiny

1. Onemocnění mozku – Jakékoliv onemocnění mozku se může mimo jiné projevit i motáním hlavy, obzvláště jde-li o stavy spojené se otokem mozku a zvýšením nitrolebního tlaku. Může jít o úraz (nejčastěji spojené s otřesem mozku), mozkové nádory, mozkové infekce včetně zánětů mozkových blan, mozkové příhody, stavy po epileptických záchvatech a další.

2. Nemoci či podráždění ústrojí rovnováhy a pohybu – Toto ústrojí je párové a nachází se hluboko v lebce ve skalní kosti. Jedná se o tři polokruhovité kanálky, které jsou anatomicky velmi úzce spojeny se sluchovým ústrojím a do mozku jsou informace o rovnováze a sluchu vedeny společným nervem.

Patří sem zánětlivé procesy v blízkostí ústrojí, například infekce středního ucha, nádor nervu vedoucího informace o rovnováze (neurinom akustiku), úrazy, vliv alkoholu a zapomenout nesmíme ani na Meniérovu chorobu a na prostou kinetózu.

3. Cévní příčiny – Do této skupiny stavů bych si dovolil zařadit stavy, kdy cévy nejsou schopné dodat dostatek krve a kyslíku do mozku. Slabost a motání hlavy jsou pak typickým příznakem. Nejčastěji mluvíme o celkové ateroskleróze mozkových tepen, kdy je u starých lidí postiženo prakticky celé mozkové řečiště. Kromě toho mohou být zúžené krkavice, kdy je i vyšší riziko vzniku ischemických mozkových příhod, nebo o zúžení zadních dvou vertebrálních tepen.

U zúžení zadních vertebrálních tepen bych se poněkud zdržel. Tyto dvě tepny probíhají do hlavy těsně při krční páteři a v mozku se pak spojují v jednu tepnu, která pak vyživuje mozkový kmen a mozeček (důležitá ústrojí pro udržování rovnováhy). Zejména u starých lidí jsou tyto tepny často zúžené a zúžení se typicky prohlubuje při záklonu hlavy. To znamená, že při zaklonění hlavy při pohledu nahoru se člověku velmi snadno zamotá hlava. Tento stav označujeme jako vertebrobazilární insuficienci a u starých pacientů je obvyklá.

4. Intoxikace – Předávkování celou řadou běžně užívaných léků vede k motání hlavy, typicky se jedná o různá antidepresiva, léky na spaní a tak podobně. Pochopitelně sem patří i účinek alkoholu, který svým účinkem působí jak na mozek, tak na ústrojí rovnováhy a pohybu. Z dalších toxických sloučenin, které jsem zpracoval, mohu zmínit například oxid uhelnatý.

5. Změny krevního tlaku – S únavou a motáním hlavy může být spojena jakákoliv odchylka krevního tlaku – vysoký tlak i nízký tlak.

6. Selhávání srdce – Selhává-li srdeční pumpa, vede to k poruše dodávky kyslíku pro mozek. Prakticky jakákoliv příčina srdečního selhávání tedy může velmi snadno ovlivnit mozek.

7. Chudokrevnost – Nedostatek červených krvinek znamená horší dodávku kyslíku pro mozek a to pak vede k různým obtížím, z nichž motání hlavy je běžné. Mluvíme pak o tzv. anemickém syndromu.

8. Poruchy očí – Celá řada nemocí očí se projeví motáním hlavy. Příkladem může být akutní forma zeleného zákalu (glaukom) se zvýšením nitroočního tlaku, jiné stavy vedoucí k dvojitému vidění a mnohé další.

9. Poruchy vnitřního prostředí těla – Změny v koncentracích iontů (zejména sodíku a chloridů), dehydratace, zvýšení koncentrací odpadních látek při selhávání jater nebo selhávání ledvin, hypoglykémie, či naopak zvýšení cukru u neléčené cukrovky, to vše může vést k motání hlavy.

10. Kombinované poruchy – Na interních odděleních se typicky setkáváme se starými lidmi, u kterých je patrná ateroskleróza mozkových tepen, obvykle mají zúžené i tepny vedoucí krev k mozku. Do tohoto velmi křehkého systému pak zasáhne jakákoliv zevní či vnitřní příčina (typicky některá ze zde jmenovaných), která vede k destabilizaci tohoto stavu. Kromě motání hlavy se objevuje únava, apatie, či zmatenost a agresivita.

Diagnostika

Vzhledem k šíři možných příčin je nutné celkové vyšetření. Pacient by měl být vyšetřen zejména neurologem, měl by mít udělané EKG vyšetření a změřený krevní tlak. Důležité jsou i krevní náběry – hladiny minerálů, ledvinné parametry, jaterní testy, krevní obraz, CRP (infekční procesy v těle) atd. Při podezření na nemoci mozku a ústrojí rovnováhy a pohybu obvykle provádíme CT vyšetření, krční tepny vyšetřujeme ultrazvukem. Podobně je vhodné ultrazvukem vyšetřit i srdeční sval (ECHO srdce). Nenacházíme-li jasnou příčinu, nebo jsou přítomny jakékoliv poruchy zraku, lze doporučit vyšetření očním lékařem. Další vyšetření cílíme podle nálezů na výše zmíněných vyšetřeních.




Nemoci a příznaky - Copyright © 2013