Marker PSA

PSA [PéEsÁ] je zkratka pro tzv. prostatický specifický antigen. Jedná se o sloučeninu, která patří mezi nejznámější tumor markery, tj. sloučeniny užívané v diagnostice a monitoraci nádorových onemocnění. Místem hlavního využití PSA je obor urologie.

Princip

PSA je bílkovina, která je produkována buňkami prostaty a dostává se do krevního řečiště, odkud její koncentraci zjistíme pomocí laboratorního vyšetření z běžného odběru žilní krve.

Využití

Hlavní využití má PSA v diagnostice rakoviny prostaty. Vzhledem k relativní přesnosti (ovšem ne stoprocentní, viz. nevýhody) můžeme odhadnout, zda je prostat v pořádku, zda je jen zvětšená nebo zda je podezření na její rakovinu. I když je velmi vysoká hladina PSA pro diagnózu důležitá, musí lékaři pacienta dále dovyšetřit (fyzikálně, ultrazvukem břicha apod.) a v ideálním případě provést biopsii prostaty se získáním její tkáně a potvrzením přítomnosti nádorových buněk pod mikroskopem. Nelze zkrátka určit diagnózu rakoviny pouze z výsledku PSA, což ovšem platí i pro ostatní tumor markery.

V diagnostice rozlišujeme kromě hladiny celkového PSA i tzv. podíl volného PSA (free PSA, zkráceně fPSA), což je složka PSA nacházející se v krvi volně bez vazby na jiné bílkoviny. Většinou při zvýšení PSA stanovíme i hladinu fPSA a určíme poměr fPSA ku celkovému PSA. Čím nižší číslo vyjde, tím je pravděpodobnost rakoviny prostaty vyšší.

Nevýhody

PSA není podobně jako ostatní tumor markery stoprocentně spolehlivý, někdy může být normální i u pacienta s rakovinou prostaty a naopak falešně zvýšené u nenádorových chorob jako je nezhoubné zvětšení prostaty a záněty prostaty. Počítat se zvýšeným PSA musíme i u pacientů, u nichž byla prostata podrážděna při vyšetření konečníku prstem.




Nemoci a příznaky - Copyright © 2013