Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK)

Ischemická CHoroba Dolních Končetin neboli zkráceně ICHDK je onemocnění relativně časté a potenciálně nebezpečné. Řada nemocných ho dlouho podceňuje, přitom si však neuvědomují, že neléčená nemoc může vcelku zbytečně vést až k amputaci dolní končetiny.

Příčiny

Ischemická choroba dolních končetin je strašně podobná angině pectoris. To, co se u anginy pectoris děje v cévách zásobujících srdeční sval (koronární tepny), se u ICHDK děje v tepnách zásobujících dolní končetiny, a to na úrovni pánevních, stehenních i bércových tepen.

Podstatou je děj nazývaný ateroskleróza, zjednodušeně řečeno jde o ukládání tuků do stěn tepen, čímž dochází k jejich zužování. Zúžené tepny nejsou pak schopny do cílového orgánu dopravit dostatek kyslíku, a to zejména při fyzické zátěži. Rizikové faktory jsou ICHDK jsou de facto rizikovými faktory vzniku aterosklerózy – je to kouření, cukrovka 1. typu i cukrovka 2. typu, vysoký krevní tlak a vysoký cholesterol.

Projevy

Dle projevů můžeme rozlišit 4 stupně choroby:

1. Zpočátku se nemoc neprojevuje nijak, tepny jsou aterosklerózou zúžené jen mírně a dotyčný o své nemoci vůbec neví.

2. Nemocnému začne vadit chůze. Při chůzi rostou nároky tkání dolní končetiny na kyslík, zúžené tepny ho ovšem nedodávají v dostatečné míře, noha začne trpět nedostatkem kyslíku a začne bolet – tomuto stavu se říká ischemie. Bolest nohy donutí člověka zastavit a pak za chvíli zmizí. Zmizí proto, že nohy odpočívajícího člověka už tolik kyslíku nepotřebují. Člověk se pak zase rozejde a po určité vzdálenosti se celý proces opakuje.

Tomuto zvláštnímu typu chůzové bolesti končetin se říká klaudikační bolest a vzdálenost, kterou člověk ujde mezi bolestí vynucenými zastávkami říkáme klaudikační vzdálenost. Při neléčené chorobě se stav zhoršuje a klaudikační vzdálenost se zkracuje.

3. Třetí fáze je už velmi vážná a člověk při ní má bolesti nohy (či nohou) i v klidu (neboli když nechodí). Zúžené tepny už nedodají dost kyslíku ani bez zátěže.

4. Čtvrtá fáze se označuje jako „kritická končetinová ischemie“ – nejenže má člověk bolesti i v klidu, ale začínají se projevovat dlouhodobý nedostatek kyslíku. Tkáně na noze začínají odumírat, tvoří se na nich rány a vředy. Tkáně jsou náchylné k infekci a infekce může celý stav dále komplikovat vznikem nebezpečné gangrény.

Diagnostika

Lékař vyslechne pacienta a zajímá se zejména o charakter bolestí nohou. Zajímá ho zejména vzdálenost, jakou pacient zvládne ujít a při dlouhodobém sledování tak navíc může zhodnotit postup či ústup choroby.

Mj. je dobré vyšetřit krev na hladinu cholesterolu, změřit krevní tlaky na rukou i na nohou, a pak samozřejmě vyšetřit cévy na nohách ultrazvukem. Běžne používáme vyšetření tzv. kotníkových tlaků, které pomohu poměrně jednoduše odhadnout tíži stavu. Přesnější je v tomto vyšetření s aplikací kontrastní látky do tepen, tzv. angiografie.

Prevence

Prevence je totožná s prevencí aterosklerózy – zdravý životní styl, zanechání kouření, omezení příjmu živočišných tuků v potravě, důsledná léčba cukrovky 1. typu i cukrovky 2. typu, dostatek pohybu atd…

Komplikace: Komplikací této nemoci je náhlý uzávěr tepny. Tento stav je v podstatě obdobou

infarktu myokardu u srdce. Může se stát, že na místě ložiska aterosklerózy se náhle vytvoří krevní sraženina a celou tepnu uzavře. Končetina najednou ztratí veškeré zásobení a to už je vážně zlé. Tento stav se projeví bez ohledu na to, zda člověk v dané chvíli jde nebo stojí, či odpočívá. Objeví se náhlá prudká bolest nohy, která neustává. Kromě toho noha zbledne a začne být studená – neteče do ní žádná krev. V této chvíli si musí člověk bez odkladu zavolat záchrannou službu, protože lékaři se mohou pokusit nejrůznějšími metodami (speciálními léky / chirurgicky / odsátím) sraženinu odstranit. Pokud k tomu do několika hodin nedojde, musí se odumřelá končetina amputovat.

Léčba

V prvních stádiích lze nemoc léčit velmi jednoduše – pacient dochází na pravidelné kontroly a je poučen o prevenci. Měl by dostat léky proti srážení krve, aby se zabránilo náhlému uzávěru tepny krevní sraženinou – používají se hlavně preparáty obsahující kyselinu acetylsalicylovou jako je Aspirin, Anopyrin, Godasal, nebo preparáty obsahující sloučeninu clopidogrel jako je Plavix, Trombex, Zyllt aj.).

Kromě toho předepisujeme léky na úpravu hladiny cholesterolu (zejména statiny), léky zlepšující prokrvení rozšířením cév (např. Enelbin), léky na snížení krevního tlaku a tak dále. Terapeutickým řešením je provedení angiografie, která ukáže zúžená místa cév a kromě toho umožní jejich rozšíření pomocí angioplastiky a stentů. Jsou ovšem možné i cévně-chirurgické zákroky, při kterých se vytváří cévní spojka přemosťující zúžení tepny (tzv. bypass). V pokročilých stádiích nemoci je mnohdy nutná amputace dolní končetiny neschopné života.




Nemoci a příznaky - Copyright © 2013