Hepatorenální syndrom

Hepatorenální syndrom je velice nebezpečný stav, který postiženého ohrožuje na životě. podstatou syndromu je těžké poškození jater, které je následováno akutním selháním ledvin.

Příčiny

Na počátku je selhávání jater, které je obvykle projevem jaterní cirhózy. Obvykle se v našich zeměpisných šířkách jedná o důsledek požívání alkoholu. Selhávající játra pak různými mechanismy způsobí narušení krevního toku v ledvinách a následně začne docházet k jejich selhávání.

Pro mediky: Podstatou syndromu je fakt, že portální hypertenze vede přes oxid dusnatý k rozšíření cév splanchniku a k jeho překrvení. To vede ke snížení objemu krve v celém krevním řečišti mimo splanchnikus. Ledviny tuto změnu zaregistrují a pokusí se pomocí renin-angiotenzinového systému udržet krevní tlak. Důsledkem této obranné reakce je však paradoxně i zúžení tepének v ledvinách. Kombinace poklesu krevního tlaku a zúžení ledvinných tepének je pro ledviny devastující.

Projevy

Selhání dvou takto důležitých orgánů, které pomáhají udržet stabilitu vnitřního prostředí a slouží k odvádění většiny zplodin metabolismu je skutečně závažný a i přes maximální léčbu nezřídka vede ke smrti. Viditelné projevy jsou obvykle kombinací projevů jaterní cirhózy a s ní související portální hypertenze (pavoučkové névy, žloutenka, ascites, hubnutí, jícnové varixy, poruchy chování a vědomí apod) a akutního selhání ledvin (zástava močení, poruchy vědomí). Detailněji si o nich můžete přečíst v obou zmíněných textech.

Diagnóza: Diagnóza se stanovuje zjištěním selhání jater a současného selhání ledvin. Oboje lze zjistit z krevních náběrů – narušená funkce jater vede ke zvýšení koncentrace bilirubinu a zvýšení jaterních testů. Varovné je i zvýšení odpadních látek, z nichž stanovujeme například amoniak. Selhání ledvin je spojeno s poruchou odtoku moči a hromaděním dalších zplodin v organismu – obvykle nalézáme zvýšení koncentrace močoviny a kreatininu.

Léčba

Záleží na tíži stavu. Těžké selhání ledvin u hepatorenálního syndromu obvykle vyžaduje komplexní péči na interní JIP nebo na oddělení ARO. Základem léčby je pokusit se snížit rozšíření cév splanchniku a k jejich zúžení se podává terlipresin (lék remestyp). V případě těžkého rozvratu vnitřního prostředí je třeba provádět očišťování krve dialýzou a čekat, zda se funkce ledvin zlepší. Smrt je však i přes veškerou péči velmi častá. Pacienta s méně těžkým hepatorenálním syndromem lze zachránit, léčí se selhávání jater, podávají se infuze a albumin k udržení krevního tlaku. Relativně dobrý efekt mívá zavedení TIPS. Je to umělá spojka, kterou lékaři prostrčí skrze játra a umožní tak snadnější odtok krve z portální žíly do dolní duté žíly, než má krev přes cirhotickou jaterní tkáň. Ideální možností léčby by bylo provedení transplantace jater, ale na druhou stranu je nutno vzít v úvahu, kolik pacientů ve stadiu hepatorenálního syndromu by bylo tak obtížné operace schopno (nehledě na to, že transplantace jater nespolupracujícímu alkoholikovi je vyhození peněz a jater z okna).




Nemoci a příznaky - Copyright © 2013