Echinokok

Echinokok je parazit způsobující velice vzácné a vážné onemocnění – echinokokózu. Nedávno jsem v Lidových Novinách četl článek o tom, že se výskyt echinokoka začíná v ČR zvyšovat a proto tuto problematiku zpracuji.

Příčiny

Echinokok patří do skupiny tasemnic, říká se mu česky měchožil zhoubný nebo také tasemnice liščí. Typicky napadá šelmy psovité, jako je liška a pes. Všichni jistě známe tasemnici jako až několik metrů dlouhého „červa“, který žije v našem střevě a pojídá tam živiny z potravy. To je pro nás jako nedobrovolné hostitele sice nepříjemné, ale není to život ohrožující. Teoreticky by nás mohlo ohrozit jen případné ucpání střeva tasemnicí, to však není časté. Tato střevní existence je však typická pro klasické tasemnice, jako je tasemnice článkovaná a bezbranná. Tyto dvě tasemnice mají oproti echinokokovi odlišný životní cyklus, který vypadá takto:

Tasemnice bezbranná / článkovaná: Člověk je hostitel (tasemnice žije ve střevě) -> vajíčka tasemnice se s naší stolicí vyloučí do okolí -> dostanou se nakonec někam na rostliny -> sežere je kráva nebo prase -> kráva nebo prase je mezihostitel a v něm se malé larvičky dostanou přes střevní stěnu do těla a zapouzdří se ve svalech -> člověk sní špatně tepelně upravené maso nakaženého zvířete a larva se mu dostane přes trávící trakt do střeva -> vyvine se dospělá tasemnice a celý proces pokračuje

x

Echinokokus: Celý proces je obdobný, ale je tu jeden zásadní rozdíl – člověk je mezihostitel a liška je hostitel. Měchožil zhoubný proto jako malá červovitá tasemnice žije ve střevě lišky (či jiné psovité šelmy) -> se zvířecí stolicí odchází vajíčka, která se mohou dostat na rostliny (lesní plody jako například borůvky) -> sní je člověk a v něm se z vajíček vyklubou larvy. Vzhledem k tomu, že člověk je u měchožila pouhý mezihostitel, nežije u něj měchožil ve střevě, ale přes střevní stěnu se dostane do našeho těla, kde se pokusí zapouzdřit a vytvořit tzv. echinokokovou cystu. Tato cysta je rostoucí několik centimetrů veliký opouzdřený útvar, který je plný zárodků echinokoka.

Projevy

Projevy jsou různé a závisí na tom, kde cysta vznikne. Klasicky se jedná o projevy poškození orgánu, v němž cysta vznikla, a v němž roste. Časté je postižení jater, kdy může vzniknout bolest v pravém podžebří spojená se zvětšením jater a žloutenka z narušení jaterních funkcí, velmi nebezpečný je vznik echinokokové cysty v mozku. Postižen může být nicméně prakticky jakýkoliv orgán nebo tkáň.

Komplikace: Pokud by se cysta protrhla, její obsah se vylije do našeho organismu a prakticky okamžitě nás usmrtí. Je to důsledkem anafylaktického šoku, což je prudká alergická alergická reakce na náhlé vniknutí obrovského množství cizorodých částic do těla.

Diagnostika

Cystu lze objevit při ultrazvukovém vyšetření nebo při použití jiných zobrazovacích metod (CT, magnetická rezonance). U velké jaterní cysty by mohlo jít vyhmatat zvětšená játra při pohmatovém vyšetření břicha. Přítomnost parazita v těle lze zjistit i sérologicky ze vzorku krve.

Prevence

Prevencí by bylo nejíst lesní plody, ale to se mi zdá vzhledem k nízkému riziku echinkokózi příliš drastické. Omytí lesních plodů před konzumací ve vodě by už za zvážení stálo. Jakékoliv panikaření je myslím zcela nesmyslné.

Léčba

Cystu je nutné co nejrychleji chirurgicky odstranit. Není to ovšem žádná legrace. Pokud by se při operaci obsah cysty nešťastnou náhodou vylil, dojde k anafylaktickému šoku a smrti. A i pokud by člověk přežil, tak hrozí, že z cysty uvolněné malé echinokoky začnou vytvářet další cysty v různých orgánech. Proto je nutné prasknutí cysty zabránit.

Kromě chirurgického zákroku se člověku dlouhodobě podává nějaký protiparazitární lék jako je například mebendazol.




Nemoci a příznaky - Copyright © 2013