Bušení srdce

Bušení srdce (odborně palpitace) je subjektivně nepříjemný pocit vyvolaný údery srdce. Je to velmi častý problém a jistě jej tu a tam pocítil každý z nás. Dobrou zprávou je, že v drtivé většině se nejedná o nic závažného. Přesto – zejména u starších lidí – stojí bušení srdce za návštěvu lékaře, který provede základní vyšetření včetně kontroly EKG. Za palpitacemi se totiž mohou někdy skrývat i vážnější problémy, které je nutné řešit.

Pro lepší pochopení následujícího textu musím nejprve napsat pár slov k šíření elektrických vzruchů v srdci. Elektrické vzruchy způsobují stahy srdeční svaloviny. Běžně vzruchy v pravidelné frekvenci vznikají v jednom konkrétním místě v pravé síni, které se jmenuje sinusový uzel. Odtud se vzruch šíří po svalovině síní. Na komory se vzruch následně přenese přes jedno místo, které se jmenuje atrioventrikulární (AV) uzel. Kromě tohoto místa jsou od sebe síně a komory elektricky izolované. Správné šíření vzruchu je tedy: sinusový uzel => svalovina síní => AV uzel => svalovina komor – v takovém případě mluvíme o normálním sinusovém rytmu.

Příčiny

Příčin pocitu bušení srdce je celá řada a jak už jsem psal, většina z nich je naprosto neškodná. Rozdělím je do základních 3 skupin podle toho, co při nich nalezneme na EKG. Možností jejich rozdělení je samozřejmě více.

I. Zrychlená, ale jinak normální srdeční akce – Na EKG najdeme zrychlenou akci, jinak je EKG normální. Vzruch se v srdci šíří správnými cestami.

II. Extrasystoly – Na EKG tu a tam vznikne vzruch mimo pravidelný rytmus. Jejich nález je sice běžný, ale lze je teoreticky pokládat za poruchy srdečního rytmu.

III. Poruchy srdečního rytmu spojené s rychlou akcí – Na EKG najdeme zrychlenou akci spojenou s dalšími poruchami. Bývají podmíněny nenormálním šířením vzruchů srdeční svalovinou.

I. Zrychlená, ale jinak normální srdeční akce – Sem spadají situace, které jsou spojeny se zrychlením srdeční akce. Na EKG nacházíme jen tuto zrychlenou akci bez dalších abnormalit, které by s rychlou akcí souvisely – mělo by se jednat o sinusový rytmus. Rychlá akce je pouze odpovědí na nějaký zevní či vnitřní faktor.

1. Psychický faktor – Zejména u neurastenických mladých dívek může být pocit bušení srdce vyvolán stresem, rozčilením a tak podobně. Na EKG se obvykle najde jen normální zrychlená srdeční akce. Stav se upraví sám od sebe, případně pomohou léky na uklidnění.

2. Fyzická námaha – Fyzická námaha bývá spojena s bušením srdce. Je to přirozená reakce a nikdo se kvůli tomu většinou vyšetřovat nenechá. Srdce bije rychleji, aby dodalo do pracujících svalů více kyslíku. Na EKG bychom opět našli normální zrychlenou akci.

3. Hypoglykémie – Při snížení koncentrace cukru v krvi se zapnou obranné mechanismy, které mimo jiné zrychlí srdeční akci. Kromě toho se člověk opotí a může mu stoupnout tlak. Poklesne-li hladina cukru ještě více, objeví se zmatenost a poruchy vědomí. Hypoglykemickým stavem jsou ohroženi zejména lidé s cukrovkou po aplikaci inzulinu.

4. Chudokrevnost – Nedostatek hemoglobinu znamená horší schopnost krve donést kyslík do tkání. Srdce reaguje zrychlením akce, aby vyšším množstvím přečerpané krve tento nedostatek alespoň trochu zmírnilo. Na EKG opět zjistíme zrychlenou akci a při vyšetření krve najdeme snížené množství hemoglobinu.

5. Zvýšená funkce štítné žlázy – Nadprodukce hormonů štítné žlázy je spojená se zrychlenou srdeční akcí a nepříjemným bušením srdce. Kromě toho se objeví příznaky jako nesnášenlivost tepla, pocení, ztráta na váze, zvýšená chuť k jídlu apod. Na EKG bychom měli najít normální zrychlenou srdeční akci a z krevních náběrů zjistíme zvýšenou koncentraci hormonů. Více o této problematice najdete v příslušném článku.

Pozn: Zvýšená koncentrace hormonů štítné žlázy může vyvolat i poruchu srdečního rytmu známou jako fibrilace síní. Více v části III.

6. Léky – Některé léky mohou zrychlovat srdeční akci, jsou to například některé z léků roztahujících průdušky, nebo některá antidepresiva.

II. Extrasystoly – Extrasystoly jsou stahy srdce, které jsou tak trochu „navíc“. Znamená to, že v jinak pravidelné srdeční akci se občas objeví nějaký ten úder mimo rytmus – na EKG se dají zjistit vcelku snadno. Bývá to zcela běžná věc. Někteří lidé ovšem mohou tyto extrasystoly vnímat jako nepříjemné a svou roli v tom může opět hrát psychika. Tento problém se často týká dospívajících. Jako léčbu lze podat malou dávku léků ze skupiny beta-blokátorů. Tyto léky pomohou stabilizovat a mírně zpomalit srdeční akci, což bývá spojeno s úlevou.

III. Poruchy srdečního rytmu spojené s rychlou akcí – Prakticky všechny poruchy srdečního rytmu spojené s rychlou srdeční akcí se mohou projevit pocitem palpitací. Je jich celá řada a já zmíním jen některé.

1. Supraventrikulární tachykardie – Sem patří celá skupina poruch rytmu, které jsou spojeny se zrychlenou akcí (tachykardie). Oproti běžné sinusové tachykardii vznikají náhle a bez zjevného vyvolávajícího faktoru. Mohou přetrvávat dlouho nebo rychle přejít zpět na normální rytmus.. Vzruch může vznikat v sinusovém uzlu nebo jinde (ve svalovině síní nebo až v AV uzlu), ale šíří se po srdeční svalovině nenormálně, což vyvolá rychlé stahy srdce. Diagnostikovat je lze z EKG. Problematika těchto poruch je velmi složitá a vzhledem k této obtížnosti a množství jejich podtypů se jimi nebudu více zabývat. Akutně se řeší pomocí léků, někdy je ale nutno provést i invazivní řešení – narušení chybných cest šíření vzruchů (tzv. radiofrekvenční ablace). Nejčastější z těchto poruch je fibrilace síní, která je tak významná, že jí věnuji zvláštní odstavec.

-> Fibrilace síní – Fibrilace síní nejčastější poruchou rytmu ze skupiny tzv. supraventrikulárních tachykardií. Vzruch při fibrilaci síní chaoticky krouží po svalovině síní a v nepravidelných intervalech se přenáší přes AV uzel na komory. Tato porucha bývá spojena se zrychleným pulzem (ne však vždy) a obvykle s nepravidelností rytmu. Člověk ji klasicky vnímá jako nepravidelné bušení srdce, ale někdy může být zjištěna zcela náhodně. Diagnostikujeme ji pomocí EKG. Vyvolávajících faktorů může být více (horší zásobení srdce kyslíkem, srdeční selhávání, chlopenní poruchy, zvýšená funkce štítné žlázy) a někdy se nemusí příčina vůbec zjistit. Fibrilace síní sice není život ohrožující stav, ale musí se nutně řešit – buď jejím převedením na normální rytmus nebo jejím zpomalením a podáváním léků proti srážení krve. O důvodech nutného řešení si přečtěte v příslušném článku.

2. Komorové tachykardie – Toto jsou smrtelně nebezpečné poruchy rytmu, kdy vzruch vzniká ve svalovině komor. Bušení na srdci je sice může provázet, ale obvykle vedou k rychlé poruše vědomí a při delším trvání mají tendenci přejít do fibrilace komor, která bez pomoci skončí nevyhnutelně smrtí. Jedinou možností záchrany je v takovém případě provedení defibrilace.

Diagnostika

Diagnostiku mnohdy uděláme z vyšetření EKG, které lze doplnit základním odběrem krve a náběry hormonů štítné žlázy. Chceme-li dlouhodobější monitoraci, volíme EKG Holter. To znamená, že si dotyčný u sebe nosí malý přístrojek, který po dobu 24 hodin zaznamenává jeho EKG. Toto EKG pak může lékař zhodnotit.

Léčba

U bodu I se řeší vyvolávající příčina a ke kontrole rytmu se v případě potřeby mohou podat beta-blokátory, bod II se většinou také řeší pomocí beta-blokátorů. Bod III má velké množství řešení (fibrilace síní – viz příslušný článek, ostatní poruchy rytmu pomocí nejrůznějších léků, eventuálně radiofrekvenční ablací).




Nemoci a příznaky - Copyright © 2013