Bolest kostí

Bolest kostí je poměrně častým příznakem. Kost je, ač se to nezdá, metabolicky velmi aktivním orgánem, ve kterém neustále probíhá přestavba. Odbourávání a novotvorba kostí je dynamický proces, který reaguje na zátěž skeletu. Kromě toho jsou kosti důležitým místem krvetvorby (kostní dřeň). Z toho už jaksi vyplývá, že onemocnění kostí, které jsou spojeny s bolestí, je celá řada.

Příčiny

1. Artróza – Udávám ji na prvním místě, ačkoliv se u ní jedná primárně o bolest kloubů. Jde asi o nejčastější příčinu stesků na bolesti v kostech u starých lidí, u obézních a u lidí těžce manuálně pracujících. Prvotní problém ovšem spočívá v postupné destrukci kloubu a dráždění konců kostí vzniká až druhotně.

2. Osteoporóza – Odvápňování kostí při této poruše snižuje jejich pevnost a při fyzické námaze se může objevit bolest. Osteoporóza je běžné onemocnění starých lidí, zejména žen po přechodu, kdy se kombinuje pokročilejší věk s poklesem hladiny ženských pohlavních hormonů.

3. Pagetova choroba – Po osteoporóze jde o druhou nejčastější metabolickou nemoc kostí. Příčina jejího vzniku není zcela jasná. Nemoc se vyskytuje u řady lidí, ale projevuje se jen u některých. Těžké formy choroby jsou bez odpovídající léčby invalidizující. Detailnější informace najdete v příslušném textu.

4. Záněty kostí – Napadení kostní tkáně infekcí je obvykle spojeno s bolestí a horečkou. Může se jednat o komplikaci ortopedických zákroků nebo septických stavů.

5. Úrazy – Naražení kosti nebo jejich zlomeniny pochopitelně bolí. Pro internisty to není až tak zajímavá problematika, pokud ovšem nejde o patologické zlomeniny, tj. zlomeniny vzniklé i při neúměrně slabé zevní síle. O příčinách tohoto jevu si přečtěte v článku, který jsem této problematice věnoval. Jistě si povšimnete, že příčiny patologických zlomenin jsou do značné míry shodné s příčinami bolestí kostí.

6. Leukémie – Tato nádorová onemocnění krve se mohou projevovat bolestmi dlouhých kostí, typicky kostí dolních končetin. Souvisí to s napadením kostní dřeně nádorovými buňkami Jako časté se bolesti kostí udávají u CML a ALL.

7. Růstové bolesti – Tyto bolesti se objevují u děti a u dospívajících. Jsou důsledkem období zrychleného růstu kostí při normálním vývoji jedince. Bolesti se objevují v dolních končetinách a klasicky večer a v noci, tj. ve chvílích klidu. Je zde jistá podobnost s bolestmi kostí u leukémií, proto je nutné vzít v potaz, že růstové bolesti by neměly být doprovázeny žádnými dalšími příznaky, zejména ne zvýšenou teplotou. Stejně tak jakékoliv otoky, zarudnutí nebo deformace částí těla nepodporují diagnózu růstových bolestí.

8. Rakovina kostí – Různé formy zhoubných nádorů vycházejících z kosti a okolní chrupavky (a poměrně zvláštní typ nádoru označovaný jako Ewingův sarkom) jsou spojeny s bolestmi. Tato skupina nádorů je typičtější spíše pro jedince do 20 let věku.

9. Metastázy – Celá řada nádorů se šíří i do kostí, z nejčastějších jmenujme například rakovinu prostaty, rakovinu prsu, rakovinu ledviny a rakovinu plic. Tyto kostní metastázy pak mohou bolet (typicky v oblasti páteře) a někdy způsobují vznik patologických zlomenin. Poměrně dobrý analgetický efekt má většinou ozáření postižených kostí.

10. Mnohočetný meylom – Tento zhoubný nádor vychází z lymfocytů tvořících protilátky. Postihuje velmi často kosti pánve a lebky a žebra. Podrobnější informace viz. příslušný text.

Diagnostika

Při obtížích je základem vyšetření lékařem, nejčastěji ortopedem nebo neurologem. Důležité jsou informace o charakteru bolesti, době trvání bolesti, situacích, kdy se bolest objevuje apod. Pacient by měl lékaře informovat o jakýchkoliv jiných nemocech, význam má zejména to, zda se v minulosti léčil s nádorovým onemocněním. Při fyzikálním vyšetření má význam pozorování a pohmat v místě udávaných obtíží. Jakékoliv zarudnutí, otoky, hmatné rezistence nebo deformace jsou podstatným nálezem. Krevní náběry mají význam zejména u metabolických nemocí kostí a krevních nádorových onemocnění. Zjistit z nich totiž můžeme zvýšení koncentrace látek vznikajících při odbourávání kostí, nebo změny v počtech krvinek. Ze zobrazovacích metod je základem rentgenový snímek, v případě zjištěných abnormit lze doplnit CT vyšetřením nebo magnetickou rezonancí. Celý skelet a jeho metabolickou aktivitu vyšetřujeme poměrně elegantně vyšetřením známým jako scintigrafie skeletu. Kostní hustotu měříme pomocí denzitometru. Další speciálnější vyšetření již většinou cílíme podle výsledků těchto diagnostických metod.




Nemoci a příznaky - Copyright © 2013