Aspergerův syndrom

Aspergerův syndrom je vrozené neuropsychiatrické onemocnění, které je velice podobné autismu, a mnohdy se označuje jako jeho mírná forma. Nemoc není až tak vzácná, odhaduje se, že postihuje asi 1 dítě z 200, častěji bývají postiženi chlapci než dívky. Mnohdy však nemusí být pro relativně mírné projevy ani diagnostikován.

Příčiny

Příčiny vzniku tohoto syndromu nejsou zcela jasné, možná se jedná o jakousi poruchu vývoje mozku během nitroděložního vývoje a ne zcela správnou funkci mozkových neuromediátorů. Neuromediátory jsou chemické sloučeniny přenášející v mozku vzruchy mezi nervovými buňkami. Ve vzniku choroby jistě hraje roli genetika, neboť byl u syndromu zjištěn častější rodinný výskyt.

Projevy

Některé projevy jsou podobné dětskému autismu, jiné jsou však zcela odlišné. Nemocný má normální nebo dokonce nadprůměrnou inteligenci (v některých oblastech se může blížit i genialitě), je však narušeno jeho vnímání emocí ostatních lidí a jeho sociální schopnosti. I přes dobré snášení společnosti jiných lidí, má postižený potíže s komunikací – není schopen vnímat emoce a neverbální komunikaci, nedokáže své chování přizpůsobit situaci. Někdy může být jeho chování mylně vykládáno jako nevychovanost a nositelé Aspergerova syndromu mívají nálepku podivínů. Mají zhoršenou schopnost navázat trvalý vztah, mívají obtíže se spolupracovníky v zaměstnání, cítí se nepochopení, nerozumějí svému okolí. Mají tendenci opakovat každodenní rituály, jejichž existence je uklidňuje. Náhlé změny plánu či nutnost spontánního rozhodování jim dělá potíže a vyvolává u nich neurózy, deprese, hněv, agresivitu apod. Lepší než hromada slov je podívat se na film Rain Man. Tím získáte na autismus docela dobrý náhled. Aspergerův syndrom lze pak označit za mnohem mírnější a trochu odlišnou formu toho, co předvádí Dustin Hoffman.

Prevence

Vzhledem k tomu, že se jedná o vrozenou nemoc a příčina není zcela známá, není možná ani prevence jejího vzniku.

Léčba

Syndrom jako takový je neléčitelný. U diagnostikovaných případů je nutná péče dětského psychiatra a psychologa, kteří se budou snažit vštípit nemocnému sociální dovednosti, které mu následně ulehčí život. Lze tak spíš mluvit o výchově než o léčbě. Poruchy chování, agresivita a deprese se léčí pomocí léků (antidepresiva, neuroleptika).




Nemoci a příznaky - Copyright © 2013