Antifosfolipidový syndrom

Antifosfolipidový syndrom je hematologické onemocnění, které se projevuje sklonem ke zvýšenému srážení krve. Jde o onemocnění získané a vzniká buď samostatně, nebo doprovází jiné choroby. Své nositele pochopitelně ohrožuje zejména vyšším rizikem vzniku krevních sraženin.

Příčiny

V krvi nemocného se objeví tzv. antifosfolipidové protilátky, které se vážou na různé struktury těla. Protilátky svým působením narušují funkci srážecích faktorů, dráždí krevní destičky a vyvolávají jejich shlukování. Pravděpodobně se tyto protilátky váží na stěny cév a poškozují je. Důsledkem je vznik nerovnováhy v systému srážení krve, který se výsledně projeví tendencí ke zvýšené srážlivosti.

Vzhledem k existenci těchto protilátek můžeme o antifosfolipidovém syndromu hovořit jako o autoimunitní nemoci. Může se objevit sám od sebe nebo doprovází jiné autoimunitní choroby (například systémový lupus erythematosus), nádorová onemocnění či infekce.

Projevy

U pacienta vznikají krevní sraženiny v žilách i tepnách. Poměrně často vzniká hluboká žilní trombóza dolních končetin, která bývá často komplikována plicní embolií. Vznik sraženiny v mozkových tepnách může vést k ischemické mozkové mrtvici, sraženiny vznikající v tepénkách zásobujících oko mohou vést k poruchám zraku. Postiženy mohou být drobné cévy prakticky všech orgánů, což do nich následně vede k narušení dodávek kyslíku. Postižené orgány pak mohou hůře plnit své funkce a selhávat (selhávání ledvin). Poměrně nepříjemné je to u těhotných žen, kde tímto způsobem bývá poškozována placenta. Selhávání placenty pak vede k poruše dodávek živin a kyslíku plodu, který odumírá. Pro antifosfolipidový syndrom jsou proto typické opakované potraty. Neblahý vliv na cévy vede k urychlení procesu aterosklerózy se všemi jejími komplikacemi.

Pozn: Narušení srážecích faktorů, které působením antifosfolipidových protilátek nefungují správně, se může někdy spojit s těžkým nedostatkem krevních destiček (destičky se vysrážejí a tím jejich počet v krvi klesá) a v takovém případě dochází u nemocných paradoxně k vyšší krvácivosti.

Diagnostika

Učinit diagnózu není lehké. Máme-li člověka s jasně zvýšenou tendencí ke srážení krve, zejména ženu po opakovaných potratech nejasné příčiny, je vhodné na syndrom myslet. Jistý význam má krevní obraz, ve kterém najdeme snížené množství krevních destiček. Ultrazvuk cév má význam v hledání krevních sraženin. Pomocí speciálních metod lze následně zjistit v krvi i vlastní antifosfolipidové protilátky.

Léčba

V prevenci proti vzniku krevních sraženin se používají léky na ředění krve. Dosud se užíval aspirin, jeho efekt je nicméně sporný a větší význam má podle všeho spíše podávání menších dávek warfarinu. Ženám se zjištěným antifosfolipidovým syndromem se nedoporučuje užívat hormonální antikoncepci, která srážení krve zvyšuje taktéž.

Vyskytnou-li se krevní sraženiny, léčí se u pacientů s antifosfolipidovým syndromem podobně jako u ostatních lidí, jen dávky ředících léků bývají vyšší.




Nemoci a příznaky - Copyright © 2013